Somatic Experiencing® udělá z vašeho těla nejlepšího přítele

Absolvovala jsem pod Silviiným vedením osm 90minutových terapií, což se mi nezdá tolik, když si uvědomím, jaký kus práce jsem udělala a jak rychle jsem se vyvinula jako člověk. Během těchto terapií jsem se naučila dvě zásadní věci. Zaprvé jsem si vybudovala svůj osobní prostor, což naprosto změnilo můj život. Stala jsem se klidnější, vyrovnanější (do té doby jsem svůj život žila mezi extrémy nahoře – dole), sebe-vědomější (ale moje sebejistota vychází zevnitř), méně ovlivnitelná, znám svou cenu, začínám přicházet na svoje kouzlo a jedinečnost a cítím, že jsem si rovná s ostatními lidmi a mám jim zároveň co nabídnout.

Vím, kdo jsem a nestydím se to ukázat

Od svého dětství jsem byla naučená chovat se tak, abych tu byla především pro lidi okolo a vůbec jsem nevěděla, jak se chovat sama k sobě. Nevěděla jsem, jak vyjadřovat svoje potřeby, svoje emoce, bála jsem se konfrontací s lidmi a vůbec jsem se tak trochu bála lidí obecně. Když jsem s lidmi mluvila, většinou jsem se s nimi snažila souhlasit.

Bez svého osobního prostoru jsem se nutila být někým, kdo nejsem (například stále veselá). Když jsem se sama za sebe postavila, bylo to pro mě často velmi bolestné a stresující. Tohle svoje nastavení jsem během čtyř terapií se Silvií změnila. Svoje nové vzorce jsem se naučila už v rámci terapie a když jsem od Silvie odcházela, už jsem je jednoduše uměla. Neprocházela jsem žádnými katarzemi, složitými procesy, prostě se ve mně vždycky „něco“ změnilo.

Moje nohy jsou můj spolehlivý kompas

Další čtyři terapie jsme se se Silvií zaměřily na moje nohy, které jsem většinu času necítila a ani jsem o tom nevěděla. Ještě teď, když o tom píšu, mi běhá mráz po zádech. V nohách se mi usazoval všechen stres, brzdily mě a byly ztuhlé, když jsem na sebe nebrala ohledy. V místě, kde prochází tepny – v kyčlích – byly jakoby zaškrcené.  Se Silviinou pomocí jsme napětí v nohách povolily a podpořily moje nohy v tom, aby zůstaly uvolněné a tento pocit si pamatovaly. Poprvé jsem cítila, jaké to je stát na vlastních nohách!

Díky této změně jsem mohla prožít, co si způsobuji, když moc pracuju a když sama sebe uvádím do stresu tím, že se někam ženu, neposlouchám se a nedopřávám si odpočinek. V týdnu po terapii jsem se dostala do velkého stresu a mohla jsem tak cítit, jak mě nohy ve stresu strašně bolí, jak jsou stažené a namožené z toho, jak se mě snaží držet zpátky a zároveň podporovat. Na konci dne, jsem měla pocit, jakoby moje nohy byly ze železa. Tehdy jsem pochopila, že bych byla naprostý sebevrah, když bych v takovém stylu života nadále pokračovala.

Vše je v pořádku – právě teď a tady

Se Silvi jsem se naučila přijímat věci tak, jak jsou. Vím, že téhle věty je dnes plný internet, ale když takovou věc skutečně prožijete – pochopíte, jak moc je důležitá a jak pozitivně může ovlivnit náš život. Silviny terapie totiž nejsou zaměřené na problémy a jejich analýzu, ale Silva vás vede k prožívání a přijímání věcí takových jaké jsou. Nevím, co jsem si v rámci těch osmi devadesátiminutovek znovuprožila za traumata (ale pár jich určitě bylo) a necítím potřebu po tom pátrat. Vím, že jsem se ale nenásilnou formou naučila přijímat, že vše je v pořádku tak, jak je, a to mi přineslo ohromnou lehkost do života!

Díky terapiím vím, že pokud se dnes v mém životě něco aktuálně děje, není třeba tomu propadat – zase to přejde a já to – jako všechno – zvládnu. Cítím se díky tomu hodně silná, klidná a opravdu šťastná. Štěstí teď nevnímám jako něco euforického, co musím dávat najevo, ale jako pocit, který uvnitř sebe trvale mám a vím o něm.

Ohleduplnost k sobě samému = spokojenost

Jedním z krásných benefitů je určitě to, jak jsem začala vnímat svoje tělo a mám pocit, že se ze mě stal tak trošku požitkář – prostě si každou chvíli užívám. Hodně jsem začal vnímat svoje potřeby, spojila jsem se sama se sebou a začala jsem odkrývat, jak se chovám, když jsem ve stresu a jak stres ovlivňuje můj život. Zjistila jsem například, že pokud na sebe nechám tlačit zvenku a nechám na sebe působit stres, přestanu na sebe brát ohledy. Tím, že nenaplňuji svoje vlastní potřeby – cítím se prázdná a mám špatnou náladu. A svoji prázdnotu zajídám jídlem!  Když se pak na sebe podívám do zrcadla, mám pocit, že jsem tlustá. Kvůli tomuhle pocitu přestanu být uvolněná, protože se ve svém těle necítím dobře!

Tento kolotoč tu je jenom proto, že jsem někde na začátku zapomněla na sebe samu a uvěřila, že něco (práce) je důležitější než já! I díky tomuto uvědomění si teď více hlídám, jak jím, snažím se jídlem si nenahrazovat svoje nedostatky a taky se snažím jíst zdravěji.  

Somatic Experiencing® mě naučil si vážit svého těla a já ho teď vnímám jako můj nejspolehlivější kompas! Vím, že když se mi začnou stahovat nohy, tak mám rozhodně přibrzdit! Cítím taky, že se chce moje tělo hýbat, protahovat se, a že i ono se chce pomocí pohybu radovat! Zároveň jsem se začala mít ráda, ale tak nějak zevnitř. Cítím najednou velkou ohleduplnost a laskavost k sobě samé a vím, že si nechci ubližovat, ani na sebe tlačit. Vím to, protože jsem si prožila, jak to vypadá a bolí, když na sebe ohledy neberu!

Díky terapiím jsem se stala lepším a soucitnějším člověkem

Ke konci sezení se ve mně začal rozvíjet soucit, který mi do života přinesl také velký klid. Přestala jsem například jíst maso, protože jsem pochopila (a slovem pochopila vždy myslím, že jsem si tu situaci opravdu prožila se všemi emocemi), že nemůžu být slepá k tomu, co se se zvířaty děje. Sama za sebe cítím, že nemůžu předstírat, že násilí na zvířatech neexistuje a nechci toho být součástí. Můžu teď porovnat rozdíl, protože už jsem dva roky vegetariánka byla. Tehdy jsem svoje rozhodnutí ale cítila spíš jako omezení. Zato dnes ho vnímám jako volbu, která mi poskytuje zase o něco větší svobodu.

Mohla bych pokračovat ve výčtu přínosů SE® do mého života ještě dál, ale obávám se, že už by to asi nikdo nedočetl. Práce se Silvií mě moc bavila. Dokázala se do mě opravdu vcítit a naprosto respektovala to, jaká jsem. Vlastně mi svým citlivým vedením UKAZOVALA, jaká jsem. Měla jsem k ní naprostou důvěru. Má z poloviny zásluhu na tom, kdo teď jsem a jak se cítím. Podpořila mě na mé cestě stát se lepším, klidnějším a soucitnějším člověkem. A tím se podle mě každý terapeut pochlubit nemůže.

Martina Suchá

Komentáře