Co nám může přinést obyčejné zaměření pozornosti?

O našem těle jsme zvyklí přemýšlet často jen v souvislosti bolesti a takzvaných "bloků". Na mou otázku: "Co cítíte v těle?" dostávám velmi často odpověď: "Dobrý, nic mě nebolí...", až je to zarážející. Ale co skutečně se v našem těle děje? Co čmuchají naše buňky, kde uvnitř nás je ten impuls, který říká "Brrr, couvej, toto se mi vůbec nelíbí." a nebo "Ano, ano, tohle mi dělá radost a toto mi dává smysl."?

Miluji souvislosti, propojování jednotlivosti do jednoho celku, ukazování toho, že problém často vzniká někde jinde než ho pociťujeme. Miluji objevování toho, jak naše tělo funguje, hledání toho zámku a klíče ke změně.

Věřím v harmonii, černá není bez bílé, je-li v těle bolest a stažení, pak tam musí být také radost a uvolnění, prostě musí 🙂 A když tyto dva póly najdeme a jen je bez ovlivňování sledujeme, stene se zázrak – otevře se nám celá paleta duhy a tím i nekonečná škála možností.

Chci, aby naše děti vyrůstaly vedle dospělých bytostí, které je mohou učit moudrosti života, protože ji sami cítí a žijí.