První neuvěřitelná věc byla, že se mi v květnu roku 2022. díky velmi inspirujícímu spisovatelskému festivalu Kafé s múzou Martiny Heš, ÚPLNĚ SAMA napsala moje první povídka Myška. S úžasem jsem konstatovala, že tohle musí ven. Ještě jsem nevěděla úplně jak, ale moc jsem si přála šířit osvětu, co se děje v našem nervovém systému ve chvílích, kdy jsme prožili nějaký šok nebo jinou zkušenost, která nás vyděsila. A přinášet lidem také naději, protože i takové náročné chvíle můžeme zdravě a bezpečně projít. Odezva klientek, kterým jsem povídku poslala v prvním čtení byla úžasná a to můj záměr ještě více ukotvilo.

V prosinci rok po napsání první povídky jsem si naplno uvědomila, mimojiné i díky spisovatelskému koučinku s Pepou Šormem, že na realizaci našeho snu nemusíme čekat „někdy příště" až toho napíšeme „více", protože teď toho ještě „není dost".
Že naopak vše máme k dispozici a připravené právě teď a tady.

A Ami, rok po takovém úspěchů se svou první povídkou, napsala pro stejnou literární soutěž povídku druhou. Námětem bylo pokračování prvního příběhu „pár let poté" a čtenář se tak dozví, jak vznikla a proč se někdy stane, že se vzdáme i na několik let své fantazie.