Co je ten nejkrásnější Vánoční dárek

Radujme se, veselme se! …zní v mnoha koledách! Těšíme se na svátky, na volno z práce, vymýšlíme a vyrábíme s radostí dárky pro nejbližší, pečeme cukroví, uklízíme, zdobíme a zkrášlujeme domov.
A pak přichází Štědrý den.
Schází se celá rodina? Jsme spolu rádi? Povídáme si?
Nebo sníme večeři, rozbalíme dárky a pak zapneme telku, mobily, tablety… 

Vánoční svátky jsou asi ty nejrozporuplnější svátky v celém roce.

Tento krásný a někdy až posvátný Vánoční čas může vyvolávávat úplně jiné pocity.
Vánoce! Ten děs, shon a chaos, který musím nějak přežít!
Shon, stres s tím pracovním blázincem ke konci roku a přeplněnými nákupními centry přesycené nákupovací dárkovou horečkou.

Vánoce jsou přímým ukazatelem toho,
jaké jsou naše nejbližší a rodinné vztahy.

Smutek, bolest nebo dokonce vztek na tenhle b..ý svátek! Protože zase budete smutně koukat z okna svého domova a konfrontovat se s tím, že i letos jste zase sami a není nikdo, komu na vás opravdu záleží. Nebo ještě hůř – budete se cítit sami mezi rodinou, se kterou si nemáte co říct a kde nemůžete být sami sebou.

Dárky, dárky, dárky a co z toho? K čemu to vlastně všechno je?
Co dělá tento svátek opravdu magickým?

Co je ten nejkrásnější dar, který si sami sobě i sobě navzájem můžeme dát?

Když jsem vyrostla z dětských let a začala vnímat jiné souvislosti, sama jsem dlouho nevěděla, jak se k dárkům postavit.

Až jsem zažila jedny z nejnádhernějších Vánoc. Byla jsem na meditačním retreatu, kdy jsme každý den trávili mnoho hodin meditací, nemohli jsme se sebou mluvit, na pokoji jsem byla sama… a v tom tichu a klidu mi začalo docházet, že má dohoda s mou tehdejší láskou, že si nebudeme dávat žádné dárky a právě proto odjedeme do ticha sem, se mnou nerozonuje. Zjistila jsem, že mu potřebuji svou lásku vyjádřit, dát nějak vědět. Jenže jak?
Nemohla jsem odjet do města a něco koupit. Neměla jsem ani žádný balící papír, jen svůj blok, pastelky a tužku. A pak mě to u snídaně napadlo – můžu použít mandarinkové slupky z ovoce ze snídaně! A tak jsem se do toho pustila a vyřezala jsem malá srdíčka z mandarinkových slupek a z papíru, na která jsem napsala krásná slova díků a přání.
Když pak přišel Štědrý večer, vzal mě můj přítel po večeři ven, ukázal že mám zavřít oči a vedl mě zahradou. Když jsem pak oči mohla zase otevřít, stála jsem před zasněženým stromem venku a na něm!
S úžasem jsem koukala na řetěz z mandarinkových a papírových srdíček plný krásných slov a přání.

Tehdy jsme oba nezávisle na sobě vytvořili totéž, protože jsme potřebovali tomu druhému říct, jak moc ho milujeme. Byl to ten nejkrásnější dárek, jaký jsem kdy dostala. A ještě dlouho jsem měla řetězy pověšené nad naší postelí.

Jaké další dárky mohou vytvořit vytouženou blízkost?

Všechny svátečení přípravy dělejte spolu

Možná vám to takto, obzvláště s malými dětmi, zabere mnohem více času, ale bude to stát za to.

 Zkuste zařadit vánoční tradice

I kdyby to mělo být jenom obyčejné hození papuče ke dveřím. Zeptejte se jí, zda budete příští rok doma nebo cestovat, zda se provdáte/oženíte. Pokud je otočená směrem ke vchodu, bude vás to táhnout ven. Když vodorovně ke dveřím, tak se to ještě neví 🙂 A když směrem do místnosti, budete doma. Nejste spokojení s jedním hodem? Nevadí! Hoďte si klidně 3x, sranda se tím aspoň znásobí 🙂
Vykrojte si jablíčka, zda budete příští rok zdraví.
Pusťte si svíčky po vodě – jejich výroba je jednoduchá, stačí rozlousknout oříšek, najít hrubší provázek místo knotu a rozpustit do skořápky nějakou starší svíčku.

Rozbalujte své dárky každý zvlášť

Vždy jen jeden z vás jde ke stromečku pro dárek a vy všichni věnujte rozbalování plnou pozornost. Společně se radujte z toho, co je uvnitř dárku a z toho, co to přináší obdarovanému. A pozor! Nehrňte se hned k dalšímu dárku, ale naplno prozkoumejte ten, co se „vykuklil“. Pokud jsou to ponožky, oblečte si je, pokud je to rodinná hra, alespoň jí otevřete a prozkoumejte pravidla. Buďte zvídaví a věnujte plnou pozornost jedné jediné věci. To kvalitu přítomného okamžiku dokáže naprosto zázračně proměnit.

Udělejte si svůj vlastní děkovný rituálek

24. prosince – je v křesťanské tradici den oslavující příchod nového světla. Otevřete rodinné album nebo fotografie na počítači, zavzpomínejte. Ohlédněte se za končícím rokem, popovídejte si.

• Co bylo v tomto roce krásné, vyjímečné, za co chcete poděkovat?
• Kdo vám stál celý rok věrně po boku?
• Za co můžete pochválit sebe sama – co se vám podařilo, co jste dovedli do zdárného konce?
• Kdybyste měli tento rok vystihnout jedním mottem, jaké by bylo?

Možná z toho vznikne nádherný rituálek, který pak zařadíte do každého dne, jako my – více v mém videu úplně na konci článku.

Co říct závěrem? Nezůstávejte na Štědrý den sami!

Máte málo lásky, potřebujete úsměv a pohlazení, jděte a sami je darujte.

V Brně do 14. hodin kousek od Moravského náměstí se bruslí, loni jsme na ledu strávili krásný čas z jedním mužem – byl to cizinec z exotické země na pár dní v Brně. Poprvé viděl sníh, led a poprvé stál na bruslích. Tak jsem ho chytla za ruku a pomohla mu se rozbruslit. Jeho spontánní radost a vděčnost a zároveň ostych a úctu si budu ještě dlouho pamatovat. A přitom mě to stálo tak málo – jenom obyčejnou pozornost, pochopení a pomocnou ruku.
Darujte něco dobrého bezdomovcům.
Zajděte si na půlnoční mši pro potřesení rukou a přání pokoje.

Přeji vám krásné Vánoce a mnoho hřejivého tepla a blízkosti lidských srdcí.