Tip pro zdravou psychohygienu: zaveď nědělní nedělání

„Mami a jaké je vlastně tvoje slovo roku?“ ptá se mě dcera, když se jí konečně po celodenním kaligrafickém úsilí podařilo to její přenést na vlastnoručně kreslený plakátek tak, že už s ním byla spokojená.
„REALIZACE,“ odpovídám s úsměvem.
„Oh nééé, tak to nechci vidět tento rok.“ dívá se na mě trochu zděšeně.

Vlastně se své dcerce vůbec nedivím, že když by tento rok u nás doma měla první housle hrát jen a pouze realizace, že jí to vyděsí. Sice všichni někde uvnitř sebe víme, že život nestojí jenom na povinnostech, úkolech a plnění všech těch „musím“, „měl/a bych“ a „je potřeba“, ale jak v tom každodenním šfuňku zařídit i pravý opak?
Jak to zrealizovat, abychom se tou vší realizací zároveň nesedřeli?

Dopřát si opravdový luxus – aspoň na chvíli zvolnit.

Nebudu ti tady sepisovat x osvědčených doporučení. Mám tip jenom jeden. Ne proto, že je jediný ten nejúžasnější a nejzázračnější a všichni jej musíme začít aplikovat. (Brrr, to když někde vidím, už z toho mám osypky.) Je jeden, protože je dnes neděle a já tě nechci přetěžovat. Naopak přeju ti zažít ten nejbáječnější pocit, kdy uvolníš svou mysl… a nic víc, prostě je ti dobře.

Aspoň jeden jediný den (nebo aspoň večer) v týdnu malinko zvolnit. Nic po sobě nechtít a udržet prostor tomu, co je úplně obyčejně a lidsky fajn. Vzpomínáš, jak jsme jako malí trávili běžně čas? Bloumat venku, koukat z okna, po obědě si dát šlofíka a taky něco kutit, vyrábět. A vůbec nám nevadilo, že to nemá žádný účel nebo praktické použití.

Pustit ke slovu i to, co je zdánlivě neužitečné.

Možná tvé dětské já až příliš často slýchávalo: „Zase děláš ty zbytečnosti?“ nebo „Tím se neuživíš.“ nebo „Zase se tu válíš?.“ Ale doba pokročila a už jsme velcí a máme svůj život a svůj čas ve vlastních rukou. Negativním nálepkám z minulosti už dnes můžeš ostré hrany obrousit a DO TOHO, od čeho tě celou dobu odrazovaly, se klidně pustit. Ale pozor, ne z revolty nebo bojem s minulostí.

Uhádneš, jaké slovo má moc vše zjemnit, změkčit a tím zkrášlit?
A taky ti připomínat, ať kromě akčnosti nezapomínáš na nutný čas pro regeneraci a nabrání sil. Ať máš ochotu zařadit pro sebe i chvíle, kdy je opravdu zásadní, aby se dělo pouhé NIC, ve kterém se zdánlivě nic neděje, ale opak je pravdou, protože umožňuje, aby věci mohly dozrát. A tobě zase počkat na ten správný čas, aby ti pak samotná realizace šla tak hladce jako když frčíš na té nejúžasnější vlně.

Ano, LASKAVOST k sobě jsem si přidala jako skvělého parťáka ke svému aktivnímu slovu REALIZACE. A takle spolu v partě jsou dvojka, které se už ani moje dcerka neděsí 🙂

Zaveď laskavost k sobě, užívej si nedělání… třeba právě v neděli

Dej prostor svým hlubokým přáním, můžeš oprášit krabici, ve které už dlouho máš schované tvořivé poklady (nebo třeba noty a zpěvníky) a jen se jednoduše nerušeně začni soustředit na jednu konkrétní činnost. Jako my s dcerkou zrovna dnes na nově objevené kaligrafické písmo – dolů tlustá čárá, nahoru tenká, dolů tlustá, nahoru tenká… a tak pořád dokola… až ti pod rukama vznikne krása.

Zázračné kouzlo jménem „přítomný okamžik“ začne přirozeně působit:

• tím, že se věnuješ něčemu „neužitečnému“ zmizí očekávání výsledků a ty se jednoduše položíš do procesu tvorby a uvnitř tebe se začne tetelit nádherný hřejivý pocit.
• vezmeš-li do rukou jehly, nitě, háčky, drátky, papír a lepidlo… jemná motorika dokáže vypustit z tvého těla stresy a přetlaky nasbírané klidně i za několik dní,
• soustředěním se na jednu pravidelně opakující se činnost si krásně vyčistíš hlavu – voilà – slibovanou psychohygienu v titulku článku máš v malíku.

Za to vše to myslím stojí, co říkáš? Přidáš se k nám a zavedeš nedělní nedělání taky? 🙂